Imunitní systém nás má chránit před škodlivými vetřelci. Někdy se však omylem obrátí proti vlastnímu tělu. Tomu se říká autoimunitní onemocnění. Mezi autoimunitní onemocnění patří například celiakie, Hashimotova tyreoiditida nebo diabetes mellitus 1. typu. Jaká další autoimunitní onemocnění existují, jaké jsou známé příčiny a co se děje v těle, vysvětluje doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., specialista na vnitřní lékařství a gastroenterologii.
Co jsou autoimunitní onemocnění?
Autoimunitní onemocnění jsou stavy, při kterých imunitní systém mylně napadá vlastní tkáně a orgány, místo aby chránil tělo před infekcemi. To může vést k zánětu, poškození orgánů a různým zdravotním obtížím, které závisejí na tom, který orgán nebo tkáň jsou postiženy. V praxi je důležité včas rozpoznat příznaky, protože správná diagnóza umožňuje cílenou léčbu a zmírnění dlouhodobých komplikací.
U celiakie například imunitní reakce reaguje na lepek obsažený v obilovinách a poškozuje sliznici tenkého střeva, což vede k zánětu a poruchám vstřebávání živin. Stejně jako u jiných autoimunitních onemocnění je včasné rozpoznání klíčové – umožňuje cílenou léčbu, u celiakie tedy přísnou bezlepkovou dietu.
Jaká další autoimunitní onemocnění existují?
Existuje celá řada autoimunitních onemocnění, která se liší tím, který orgán či tkáň napadají. Mezi nejčastější patří například Hashimotova choroba neboli autoimunitní thyreoiditida (postihuje štítnou žlázu), revmatoidní artritida (způsobuje zánět kloubů), cukrovka 1. typu (poškozuje beta-buňky pankreatu produkující inzulin) nebo lupus erythematodes (může postihnout kůži, ledviny či klouby). Všechna tato onemocnění mají společné to, že imunitní systém reaguje proti vlastnímu tělu, a včasná diagnostika a léčba jsou zásadní pro prevenci závažných komplikací.
Co se děje při autoimunitních onemocněních?
Při autoimunitních onemocněních dochází k tomu, že imunitní systém mylně identifikuje vlastní buňky a tkáně jako „cizí“ a začne proti nim vytvářet obrannou reakci. Tato reakce vede k zánětu a postupnému poškozování postižených orgánů nebo tkání. U celiakie je spouštěčem imunitní reakce lepek obsažený v obilovinách a následný zánět poškozuje sliznici tenkého střeva, což může vést k poruchám vstřebávání živin. Stejně jako u jiných autoimunitních onemocnění je včasné rozpoznání klíčové – umožňuje cílenou léčbu, u celiakie přísnou bezlepkovou dietu, která vede k potlačení autoimunitní reakce a prevenci dlouhodobých komplikací.
U jiných autoimunitních onemocnění může být cílem autoimunitní reakce štítná žláza, klouby, kůže nebo pankreas – podle toho se liší příznaky a důsledky. Podstatou je tedy nesprávná reakce imunitního systému, která místo ochrany těla způsobuje jeho poškození.
Jaké jsou příčiny autoimunitních onemocnění?
Příčiny autoimunitních onemocnění nejsou vždy zcela jasné, ale vznikají kombinací genetické predispozice, vlivů prostředí a poruch imunitní regulace. Některé geny mohou zvyšovat pravděpodobnost, že imunitní systém začne napadat vlastní tkáně. Současně určité spouštěče z prostředí, například infekce, hormonální změny, stres nebo konkrétní složky stravy – v případě celiakie lepek – mohou aktivovat nesprávnou imunitní reakci. Důležitou roli hraje i interakce mezi genetickými faktory a životním stylem, která určuje, zda se nemoc projeví a jak závažná bude. U celiakie například musí být přítomna genetická predispozice (HLA-DQ2 nebo DQ8) a současně vystavení lepku, aby se spustila imunitní reakce proti střevní sliznici.
Při kterých autoimunitních onemocněních je vhodné pátrat po celiakii?
U pacientů s některými autoimunitními onemocněními je vhodné aktivně pátrat po celiakii, protože jejich riziko je výrazně vyšší než u běžné populace. Patří sem zejména onemocnění štítné žlázy (Hashimotova a Gravesova choroba), diabetes mellitus 1. typu, revmatoidní artritida, lupus erytematodes nebo primární biliární cholangitida. Screening se provádí krevními testy na protilátky proti tkáňové transglutamináze, a pokud jsou výsledky pozitivní, následuje biopsie tenkého střeva. Včasné odhalení celiakie umožňuje zahájit účinnou léčbu - bezlepkovou dietu dříve, než se objeví komplikace
