Střevní potíže a trávicí problémy způsobené lepkem
Mikrobiom střev je u lidí s celiakií často v nerovnováze. U této autoimunitní nemoci vede konzumace lepku v potravě k chronickému zánětu střeva, přesněji řečeno k zánětu sliznice tenkého střeva. K příznakům patří střevní potíže, jako je nadýmání, průjem nebo zácpa. Celiakie se však může projevit i zcela jinak – únavou, bolestmi hlavy nebo kloubů, případně se nemusí projevit vůbec. Nedostatek vitamínů a minerálů může rovněž signalizovat neléčenou celiakii, protože zánět zplošťuje sliznici tenkého střeva, a tím brání optimálnímu vstřebávání živin. Přechodem na bezlepkovou dietu však mohou lidé s celiakií žít bez obtíží.
Lepek může u některých lidí představovat významný spouštěč střevních a trávicích obtíží, přičemž nejzávažnější reakcí je celiakie. U tohoto autoimunitního onemocnění vede konzumace lepku k poškození sliznice tenkého střeva, konkrétně k úbytku střevních klků, což výrazně zhoršuje vstřebávání živin. To se může projevit nadýmáním, průjmem, bolestmi břicha, únavou, chudokrevností nebo neúmyslným úbytkem hmotnosti. Poškozená střevní sliznice zároveň narušuje rovnováhu střevního mikrobiomu a oslabuje střevní imunitu. Na rozdíl od jiných trávicích potíží není celiakie přechodným stavem, ale celoživotním onemocněním vyžadujícím striktní bezlepkovou dietu. Včasné rozpoznání a vyřazení lepku ze stravy umožňuje postupnou regeneraci střevní sliznice a výrazné zlepšení zdravotního stavu. Neřešená celiakie však může vést k dlouhodobým komplikacím, proto je při podezření na souvislost obtíží s lepkem vždy důležité odborné vyšetření.
Celiakie se navíc často neprojevuje jen typickými zažívacími obtížemi, ale také řadou nespecifických příznaků, které mohou ztěžovat její včasné rozpoznání. Patří mezi ně dlouhodobá únava, chudokrevnost z nedostatku železa, bolesti hlavy, kloubů či svalů, poruchy soustředění nebo změny nálady včetně úzkostí a depresí. U některých lidí se objevují kožní potíže, například svědivá vyrážka (dermatitis herpetiformis), řídnutí kostí, afty v ústech nebo poruchy menstruačního cyklu a plodnosti. Tyto projevy souvisejí s narušeným vstřebáváním živin a chronickým zánětem ve střevě. Právě nespecifičnost příznaků je důvodem, proč může celiakie zůstat dlouhou dobu nediagnostikovaná. O to důležitější je myslet na tuto možnost při nevysvětlitelných nebo dlouhodobých potížích a včas vyhledat odborné vyšetření.